Černovický potok aneb jak dokonale naštvat manželku
Tak jsem nedávno šel okolo Černovického potoka u Soběslavi pěknou přírodou a koukal, že ač je všude sucho, potok by šel sjet na lodi. Vodočet na netu s 0,6 kubíky byl sice alarmující, ale prošlý úsek je proložen jezy a tudíž s dostatkem vody. Je navíc široký s pěknou rozkvetlou přírodou okolo a ve vodě lekníny. Takto jsem ho vypodobnil manželce. Výsledkem bylo, že vyrazila celá rodina na nejbližší nástupní místo o něco výše, než jsem došel na procházce.
Pod mostkem u Sedlečka to vypadalo slibně a těch pár očekávaných přetahovaní, než se dostanu na prošlý úsek, určitě přežijeme. Vždyť je to jen kousek. Podceněnou klikatost toku popsal kluk po cca půl hodině při výstupu na břeh slovy: "Hele támhle jsme začínali."
Postupně v meandrech začalo přituhovat a zanedlouho se z jízdy stalo více prorážení roští a přetahovaní kmenů, než plavba. Ze začátku manželka ještě vykřikovala, že by chtěla mít normálního chlapa a vůbec držkovala, ale časem jí došly síly a zmlkla. Jednou, když jsem se na ni otočil a viděl výraz v jejích očích, úplně jsem se lekl. Povídám jí: "Jestli se míníš takhle tvářit, tak si tě vyfotím, a pak budu s tím snímkem strašit malý děti."
Nakonec ji posadím dozadu. Ne fakt nebyla na kormidle, jen jsem ji jako už po mnohokrát táhnul v lodi pěšo zataraseným korytem. Na břeh se přes vysoké kopřivy totiž vystoupit nedalo a nechat ji putovat vodou se stálým zakopáváním o větve pod vodou bych si netroufl. Navíc na to nebyla ani oblečená, páč to přece měla bejt ta bezproblémová plavba, kde namočení nehrozí. Trvalo to dost dlouho, ale nakonec jsme se dostali do míst, kde konečně byla slibovaná romantika. Sice jsem už chválu nesklidil, na to už byly předchozí zážitky příliš intenzivní, ale bylo tam pěkně. Spodní úsek už byl klidná plavba v pěkné přírodě proložená zahrádkami a i na houbaření z lodi došlo.
Končili jsme u vakového jezu. Dále by se pokračovalo městem v navigaci a díky rozšíření řečiště by to i dost drhlo. Navíc bychom mohli asi někoho vyděsit, páč náš vzhled byl dost žalostný. Z odhalených částí těla mi z mnohých šrámů tekla krev a zbytek byl alespoň nateklý od kopřiv. Vlasy i loď plná vegetace a pavouků jak nějaké lesní strašidlo.
Koukli jsme se na sebe se synem a já povídám: "To byl mazec, co?"
On se pousmál, koukl na oblohu a odpověděl: "A to nás ještě minula ta bouřka!"
Žralok
Reakce:
No jo., Petr C., 3.8.2016 15:10
To se mi stává taky. Chci někam vytáhnout manželku, ať nebrble že vyrážím do světa a nechávám ji doma a ona potom remcá a kritizuje. To už radši vemu ven děti, ty sice taky remcají ale ne tak moc. Navíc je lehčí je něčím zabavit. Pořád platí, že jít někam s manželkou je poloviční zábava za dvojnásobné peníze.
|
Svedená manželka v roští, Vladimír, 3.8.2016 15:39
Velice dobře chápu! Manželky v poněkud extrémnějších situacích dokážou bouřit jako dobře přetopená sopka a jejich počínání bývá někdy iracionální.
No ale ve zpětném pohledu přežití kritických událostí na vodě v peřejích i v roští utužuje manželství.
|
|_Re: Svedená manželka v roští, Aleš N., 3.8.2016 18:55
Pochopitelně. Nic není černobílé. Kámoši sic většinou tak nebrblají, když je zážitek spíše silný, než pěkný, ovšem s manželkou (nebo partnerkou, jak komu libo) to zas dostává další rozměr...
Jezdím vodu jen se ženou poměrně často, zrovna tak s větší tlupou a obojí mě baví .
|
Nadávka, Tibor, 3.8.2016 19:27
Takový pěkný kvak jistě manželku nerozladil sám o sobě Jestli ona si nelokla vody - výše je rybník Nadávka což by toto mohlo vysvětlovat ...
0,6 kyblíku opravdu vypadá nedostatečně, ale zrovna se chystám na jeden mlsek o polovičním průtoku a to teprve bude hardcore
|
Skvělý, Dárvík, vojmac~gmail.com, 4.8.2016 3:28
Hihi, Černovický potok jsme se rozhodli jet s kámošem ve stejné trase asi před sedmi lety při lokálních záplavách - domněnka byla, že to alespoň "pojede". Na vodu jezdím od sedmi let, velkou většinu českých řek jsem v životě jel, ale tohle byl asi nejpřísnější masakr. Křoví, ostré zatáčky, úzký profil koryta, nečekaně (kupodivu) nízké lávky a dřevěné mostky přes potok, kopřivy, ostružiny, vrbičky, průtrž mračen. Cvakli jsme se asi desetkrát. Do Soběslavi dojeli totálně sedření a šli na pivko na Hvížďalku. Doporučuju! Potok i hospodu.
|
|_Re: Skvělý, Václav, 7.8.2016 19:03
Tvoje tehdejší reakce, kterou lze u potoka najít,hovoří za vše... :-) Ale již jsem ct.pánu Žralokovi psal na mail, že měl své plavidlo položit (i s manželkou) na potok u samoty Dobrá voda nad Sedlečkem a skončit tam, kde začínali, neb by se plavili tokem bez jediného padlého stromoví a roští, občas i s náznaky romantiky na březích, čímž by ct. paní manželku dokonale uspokojil. Na druhou stranu by neměl o čem psát a neutužil by se mu partnerský vztah prodělanými a překonanými krizemi. Tak nevím....
|
Náhledy fotografií ze složky Černovický potok