Řečička s vegetací
Už jsem to jel , ale nenapadlo mě , že po třech letech a místo na jaře nyní udělá vegetace takový skok .
Nasedáme v navigaci a po pár metrech vjíždíme do cca 1 m širokého přírodního koryta se spádem , zatáčkami a kameny . Opticky je to díky vegetaci ještě užší a jsou tam 4 místa , kde se voda ztratí v maliní a ostružiní úplně . Třikrát zůstávám viset za ostružiny a nějakou popínavku okolo pasu . Nedbám trnů a protrhávám se dál a jako finále zůstávám viset za krk . Na focení fakt není čas a tak jen dodatečné foto ze břehu kam jsem se dostal pro představu .
Pak naštěstí začíná běžná městská potokařina , aby mi zbytek spolupádlerů nenamlátil hned . Vjezdem do Jindřichova Hradce začíná opět přituhovat . Zkušený potokář Ivoš hýká nadšením , že prý takhle to vypadá na většině Polabských potoků , ale Kamil oponuje , že takhle to vypadá ve Větnamu.
Následuje Velká Pardubická přes mostky a zahrádky.
Náhrada za zrušenou Bečvárku , Botič a pod . toky.
Čaj od domorodcú , Rum jsme bohužel jako řidiči museli odmítnout . Přichází varování , abychom nejezdili dál .
Nedbáme a záhy litujeme , brodíme se močálama při dlouhém přenášení zátarasu a první místo jak se vrátit do potoka je vysoká obetonovaná roura a skok do vegetace.
A pak že nemůže být hůř , voda se úplně ztrácí v rákosí.
A je tu bonbónek v podobě suché Malé Toušické.
Honím uplavané pádlo.
Chyceno a to je přátelé konec našeho trápení . Kamil hodnotí zájezd slovy : " popálený oční víčka od kopřiv jsem fakt ještě neměl " a já ještě druhý den vyndavám trny z rukou a krku .
Komentáře
Přehled komentářů
Zapomněls zmínit, jak jsi zapadl po pás do hnusnýho smardlavýho bahna a Kamil se zaradoval, že z Žraloka bude za trest hnědý uhlí :D
Uhlí
(Kamil, 20. 10. 2020 14:59)