Otava z Čeňkovy pily

Letošní jaro se mimořádně vyvedlo , tekl kdejaký potůček v nížinách a když jsme se nížinných toků nabažili tak začaly tát hory . Na takové jaro se čekalo několik let .Bohužel se nedalo stihnout všechno a díky mým rodinným závazkům jsem musel lecos oželet . Doma už začala žena vrčet a tak jsem si ještě z posledních sil prosadil Otavu .

V pátek však na Šumavě zapršelo do sněhu a průtok se rychle zvýšil na 170 kubíků . Za takového stavu si nedovedu to splachovadlo a hlavně případné plavání představit a tak jsem doufal že už nebude pršet a voda zase rychle klesne .

V sobotu jsem se hned z rána vrhl na zahradní práce abych měl na neděli volno a v podvečír si jen odskočil na internet zkouknout předpověď průtoku na Otavě . Podíval jsem se na graf vodního stavu. Ukazoval 100 cm a já to omylem považoval za 100 kubíků . Zdálo se mi to ještě hodně a tak jsem zavolal Brambůrkovi a akci zrušil .Připsal na forum že nejedem a proč a vypnul PC . Když jsem večer kouknul na forum , tak jsem objevil zprávu od Kmocháčka , který můj omyl odhalil .Po vyškubnutí si trsu vlasů jsem neúspěšně telefonoval Brambůrkovi . Bylo 23,15 a a já už viděl jak někde kalí a ráno bude vyspávat celé dopoledne . Poslal jsem sms a šel spát .  V 5 ráno se probudil a začal si zase rvát vlasy a už neusnul . Po šesté jsem znova nažhavil telefon ale zase bezúspěšně , navíc mi to po dlouhém vyzvánění típ ( prý tchán ). Usnout již nešlo a tak jsem seděl u PC a pouštěl si motivační videa s Billem Masonem (http://www.youtube.com/view_play_list?gl=CZ&hl=cs&p=61432CAEF358FD9B) . Po sedmé jsem se konečně dovolal a hned bylo vše domluveno . Měli jsme ject Brambůrkovo dodávkou , ale nestartovala . Po roztažení jsme nabrali Kubu a natankovali . Při pokusu omýt přední sklo upadl stěrač a mě se zmocnil pocit , že na tu vodu stejně nedojedem . Dojeli , sice jsme museli opravovat prasklou hadici na chladící kapalinu , ale až na břehu Otavy , kde už se točilo spoustu vodáků .Domluvili jsme si převoz a už se soukali do neoprenů a se zájmem si prohlíželi posádky nafukovaček bez helem , vest nebo jen v trenýrkách . Svítilo sluníčko , ale voda měla jen 4 st.C .

Otava za 40 kubíků pěkně tekla , ale kameny a mělčiny si stále brousily zuby . Je to pořád hodně z kopce a tak by to chtělo asi podstatně více vody , aby se to zalilo . Kličkoval jsem s Kurskem mezi válečky a vyhledával proudnici s největšími vlnami . Nedosahovaly sice velikosti nedávno sjetých Stvořidel za 68 kubíků , ale díky tomu , že byly krátké, si s Kurskem více pohrávaly . Celkově to nebylo moc těžké , ale případná rozplavba bude dlouhá a bolestivá . Ke břehu to je většinou přes mělčinu s proudem a vlny bez přestání pádily dolů z kopce .

U Rejštejna se řeka postupně zklidňuje, ale nad kempem ještě čeká jez s lomovým kamenem , který se dá sject v pravé části spádovky a kamenům se vyhnout . Těsně nad mostem je váleček , který jsem při druhé jízdě záměrně najel abych si vyzkoušel co by to udělalo s Kurskem , kdybych se válečkům nahoře nevyhýbal . Kursk se po vjetí propadl, zastavil a ztuhl jak v betonu . Důkladně mě to propláchlo , strhlo šprajdu a teprve pak jsem se za pádlo vytáhnul ven . Bez šprajdy za tohoto stavu si jízdu nedovedu představit, i když jsme na břehu zahlédli americkou Open Canoi . Bohužel jsme ji neviděli v akci .

Otava byla příjemnou záležitostí v mé jarní sbírce , teď už mám v plánu jen nějaké turistické záležitosti a také sekat drobet doma dobrotu .